Krevetky
|
Časté otázky
Nové stránky s aktuálnějšími informacemi naleznete zde
Jak je to se zbarvením krevetek?
Zbarvení krevetek je individuální záležitostí každého jedince. Záleží především na jeho genetické výbavě, prostředí ve kterém se nalézá, sociálním postavení v akváriu a věku krevetky.
Genetická výbava
Nezbývá nic jiného, než třídit a množit pouze jedince, kteří vypadají dle Vašich představ. I přesto je ale obtížné určit, zda je tato selekce přínosem, jelikož většinou neznáme rodiče hezky zbarvených jedinců, od kterých také převzali určité geny.
Prostředí
Pokud se krevetka cítí dobře, má komfort a dostatek potravy, je její zbarvení velmi intenzivní. Některé druhy se zbarvují i podle podkladu na kterém žijí. Asi nejhůře jsou krevetky zbarvené v době kdy jsou přelovovány, přenášeny a kdy si zvykají na nové podmínky.
Sociální postavení
Čím výše je krevetka na sociálním žebříčku, tím intenzivněji je zbarvená. V akváriu, kde je často napadána, nebo usurpována jinými druhy či jedinci stejného druhu, se intezita zbarvení krevetky snižuje. Již několikrát jsem byl svědkem toho, že bledá Cherry se po přelovení do nádrže, kde nebyli žádní jiní konkurenti snad kromě plžů, po dvou dnech zbarvila krásně do červena.
Věk
Například u nejčastěji chovaného druhu Neocaridina heteropoda var. Red samičky s přibývajícím stářím červenají více. Samečci většinou naopak.
Jaké rostlinstvo má tvořit společnost krevetkám? Delší dobu se přicházelo a stále se přichází na to, s jakými druhy rostlin krevetky chovat, aby jim prostředí vyhovovalo co nejvíce. Doposud se vedou spory o tom kolik má být v akváriích s krevetkami rostlin a jaké rostliny to mají být. Akvarijní rostliny dělíme na druhy plovoucí na hladině, vznášivé v prostoru akvária a kořenící ve dně akvária. Mě osobně se nejvíce osvědčily druhy ze skupiny vznášivých v prostoru akvária viz níže. Plovoucí rostliny
Pěstovat plovoucí rostliny v akváriu s krevetkami je nežádoucí z toho hlediska, že pokud se na hladině spojí a vytváří stín, který brání růstu ostatních rostlin, které následně hynou a znehodnocují vodu. Vhodné jsou naopak z toho důvodu, že většina plovoucích rostlin se rychle množí a rychle rostou, čímž odčerpávají z akvária dusík.
Vznášivé rostliny
My krevetky chováme ve společnosti jemnolistých nekořenících rostlin - jávský mech (Vesicularia dubiana) a řečanka guadelupská (Najas guadelupensis). Je důležité, aby rostliny byly zatíženy nějakým kamenem a nevznášely se v nádrži. V rostlinkách pak nalezají útočiště mladé krevetky a samičky s vajíčky. Musíme však dbát na to aby se tyto rostliny nerozvíjely příliš a je třeba je zaštipovat, odštíplé zbytky a chomáčky rostlin odstraňovat. Frekvence zaštipování se odvíjí od rychlosti růstu a ta se zase odvíjí od množství živin a fotosynteticky aktivního záření, které dopadá do nádrže.
Kořenící rostliny
Krevetky je možné chovat i v klasickém akváriu se zrnitým dnem a za přítomnosti kořenících rostlin. Někteří i zkušení chovatelé uvádí, že rostliny rodu Anubias a Cryptocoryne jsou toxické pro krevetky. Toxicitu způsobuje šťavelan vápenatý, který je skutečně rostlinami rodu Cryptocoryne a Anubias vylučován. Dopusud nikdo nepotvrdil, že by to nezpůsobovala jiná látka přítomná v těchto rostlinách. Osobně máme některé krevetky v nádrži s Anubiasem barteri var. nana a neshledali jsme žádné známky nepřirozeného chování či dokonce úhynu. Obecně většina chovatelů, se kterými jsme se setkali nám toxicitu těchto rostlin pro krevetky nepotvrdila.
Hodí se k sobě plži a krevetky? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Je jisté, že plži na krevetky neútočí a řasožravé či filtrující krevetky na plže také ne. Z tohoto pohledu by se zdál chov plžů a krevetek ve společné nádrži jednoduchý a bezproblémový. Problém však nastává, když se plži přemnoží a to se stává v nádržích, kde často a intenzivně krmíme. Plži vylučují relativně mnoho dusíkatých látek (zvláště ampulárie jsou touto vlastností proslulé), těmito látkami otráví krevetkám vodu a ty následně hynou. Pokud se při přemnožení chceme plžů v akváriu zbavit, nezbývá nám, než několik týdnů trpělivě vybíjet každého kterého uvidíme, což je u menších druhů docela obtížná záležitost. V běžných akváriích jsou na toto systematické vraždění povolávány různé druhy cichlid - a většinou to opravdu funguje. Jenže do akvária s krevetkami si cichlidu dát nemůžeme, jelikož bychom přišli i o krevetky. V poslední době se v našich akváriích objevuje plž Clea helena, který ostatní plže požírá. Krevetkám není nebezpečný a jeho vlastní přemnožení také hrozí daleko méně než u okružáků a dalších "nežádoucích" plžů. Jaký je tedy závěr? Pokud chceme chovat krevetky, tak se vyvarujeme dávat do akvária s nimi menší, rychle se množící druhy plžů. Pokud náhodou nějakého dostaneme v rostlinstvu apod. nemilosrdně jej rozmáčkneme a krevetky si na jeho těle pochutnají. Sám mám tu zkušenost, že pokud se do akvária s krevetkami dostanou plži a začnou se množit, dá se je systematickým vybíjením zničit, ale je to obtížné a v členitějších akváriích s pískem na dně téměř nemožné. Další možností je pořídit si plže Clea helena a pomocí něj se ostatních druhů zbavit. Poslední možností, kterou zmíním je, pořídit si plže, který se v zajetí množí obtížně či vůbec.
|
